Další den a další vedra. Noci jsou sice chladné, ale jen co vyleze sluníčko vylezem ze spacáku také my a při čtení příběhu nasáváme teplo. Ale už v 10:00 je sluníčko na celé louce a začínáme vyhledávat stín. Vedoucí si v lese za kuchyní vyvěsili houpací sítě – což je vrchol luxusu. Děcka sítě zabraly a vedoucí nemají nárok. S tím budeme muset něco udělat.
Naše kuchařky jsou skvělé. Chutná nám jako od maminky. Dneska se ale vyznamenaly obzvláště. Special francouzká česnekačka s nudlema a masové kuličky s rajskou omáčkou mezi čínskou rýží. Ikea se může schovat. Bylo to vynikající. Rýži jsme si uvažili zase sami v kotlíku na ohni … a zase byli první červení. Přemotivovaná skupina se jim říká. Včera sám národní nechtěl věřit, že stihli od zapálení ohniště uvařit plný kotlík brambor během jednoho „krátkého“ telefonátu. To byl snad rekord. Je vidět, že Pavel a Jonáš nejsou na táboře RR poprvé. Něco jsme je přecejen naučili.
Jediný problém co tady máme jsou ovády – po našem hovada. Ty nás žerou kde se hneme a žádné repelenty nezabírají. Je to nekonečný boj.
Jak jsme slíbili, dneska jsme vyjeli na bazén do Sloupu. Příjemné ochlazení přišlo vhod. Sice nám uteče turnaj ve Wikingských šachách a Ringu, ale to doženeme po večerech. Jo a včera po táboráku jsme měli noční bojovku. Hledání pokladu v temném lese a ješty když vás pět dalších skupin může zlikvidovat a vyřadit ze hry, to vám není legarace. Poklad se našel a také ztracená, přemotivovaná skupina, která nabrala špatný směr. Po noční bojovce následoval nájezd na kuchyni – vymetli všechno co našli. Takhle žravé dětičky jsme už dlouho neměli. Ještě horší to bylo s večerkou. Nikomu se ještě v 23:30 nechtělo jít spát a každý chtěl držet noční hlídku. Vedouci měli hodně práce nahnat všechny do spacáků – pak se není co divit, že vedoucí při ranním čtení usínají.
Komentáře nejsou povoleny.